Ujjain: starověké svaté město hinduismu

Ujjain je starobylé a historické město staré více než 5000 let. Je popisováno jako nejlepší město v Adi Brahma puráně a je nazýváno moksha a bhukti-mukti v Agni puráně a Garuda puráně. Byly doby, kdy toto město bylo hlavním městem velké říše a stále je slavným duchovním poutním centrem díky Kumbh Mele, která se zde koná každých 12 let.

Je to jedno ze svatých měst hinduismu, vybudované na březích řeky Shipra. Slavný básník Kalidas popsal Ujjain jako „město, které spadlo z nebes, aby přineslo nebe na Zemi.“ Mnoho chrámů v Ujjainu dává záblesk této slavné minulosti. Ujjain je domovem jednoho z dvanácti Jyotirlingamů, který je umístěn v chrámu Mahakaleshwar.
Stejně tak, jako Bade Ganshji ka Mandir, Chintaman Ganesh chrám, chrám Hara Siddhi, Kal Bhairava chrám, Mangalnath chrám, Gopal Pandir a Navagraha Mandir.

Ujjain je domovem mnoha slavných míst důležitých pro hinduisty, jako Siddhavat, jeskyně Bhartrihari, Kaliedehův palác, Sandipami ašrám, který je ašrámem Sandipani Muniho, jež byl duchovním mistrem (guru) Pána Krishny a Jeho přítele Sudama, a mnoha dalších míst.
Ujjain se stal tradičním hlavním městem krále Chandragupty II, známého rovněž jako Vikramaditya, na jehož dvoře inaugurovalo devět básníků sanskrtské literatury známých jako Navaratna (devět klenotů) zlatý věk sanskrtské literatury.

V šestém a sedmém století se stal Ujjain hlavním centrem matematického a astronomického výzkumu. Mezi známé matematiky, kteří tam pracovali, patřili: Brahmagupta, jehož kniha Brahmasphutasiddhanta rozšířila použití nuly, negativních čísel a systému pozičních čísel do Arábie a Kambodži; Varahamihira, který jako první objevil mnoho trigonometrických indentit; Brhaskaracharya neboli Bhaskara II, jehož kniha Lilavati postavila mnohé oblasti matematiky na zcela novou půdu.