OKAMŽIK PŘIJETÍ JEHO LIDSKÉ PODOBY NA PLANETĚ ZEMI – POPSÁNO JEHO VLASTNÍMI SLOVY
OKAMŽIK PŘIJETÍ JEHO LIDSKÉ PODOBY NA PLANETĚ ZEMI – POPSÁNO JEHO VLASTNÍMI SLOVY „Nejprve přišla vize. Bylo to, jako kdybych spal a probudil se. Narození je vlastně jako když spíte a probudíte se! Nejdříve jsem viděl svět, kde temnota zakrývala temnotu. Pak jsem viděl Jižní Indii, Arunachalu a světlo na jejím vrcholu. Další věc, třetí věc …přijal jsem tělo! Odraz na planetě Zemi se uskutečnil! Hluboce chápejte, že tam nebyla žádná bolest nebo utrpení nebo ztráta paměti. Nikdo z vás si nedokáže vybavit scénu svého narození. Není tam vzpomínka. V momentě, kdy vstoupíte do matčina lůna, vzpomínky z minulosti jsou odpojeny. U mě se to nestalo. Když se probudíte ze spánku, jsou vaše sny nebo vaše zážitky z předchozího dne odpojeny? Ne! Stejně tak, bez ztráty paměti a bez upadnutí do bezvědomí, se to uskutečnilo při absolutním vědomí. S tímto vědomím vám nejdříve povím, jak se to přesně stalo. Potom vám řeknu vysvětlení, význam.
Pochopte, viděl jsem tři snímky.
První snímek: svět, kde temnota pokrývala temnotu; viděl jsem vesmír.
Druhý snímek: Tiruvannamalai, hora a světlo. Viděl jsem to ve 23:45. Přesně v ten okamžik jsem vstoupil do těla, ale narození jako takové, když mě moje matka uviděla, to se stalo v 0:32. Trvalo to jednu kshana – kolem 45 minut. Znamená to, že mysl byla v takovém klidu, že jedna kshana trvala 45 minut. Absolutní mír bez další příchozí myšlenky. Velmi jasně jsem viděl všechny tři stavy – stav bdění, stav snění nebo spánku. Bylo to jako kdybych byl normálně vzhůru a prostě vešel v tom stavu do těla a posadil se do něj. To je v podstatě mé narození. To, čemu potřebujete hluboce porozumět ohledně narození, je to, že pokud jste bez samskar (vrytých vzpomínek), nebo pokud je vaše nadi (energetické kanály) nebo kshana čistá, můžete se narodit velmi snadno, jednoduše a při plném vědomí. To je to, čemu říkají vědomé narození. Pak jsem velmi jasně viděl, jak se najednou koule světla, kterou pociťuji jako ‚sebe‘, připojila k pupečníkové šňůře mé matky. Když jsem se k ní připojil, když se k ní ta světelná koule připojila, mé tělo už bylo venku z matčina lůna. Možná to mohu říct takto. Pupeční šňůra se natáhla natolik, že už neexistovala potřeba být v matčině lůně. Nevím, jestli už jsem byl fyzicky venku nebo ne. Pupečníková šňůra začala být tak tuhá, že potřeba být v matčině lůně už neexistovala. Takže si velmi jasně pamatuji, že jsem přistál na konci pupečníkové šňůry. Pak jsem uviděl, že mám tělo a okamžitě jsem měl vizi Arunachaly! To je všechno, co se stalo. Nevím přesně, kdy se mé fyzické oči otevřely nebo kdy jsem fyzicky vstoupil na planetu Zemi … myslím fyzickou identifikaci přesného chronologického času. To nedokážu naskenovat, protože podle chápání medicíny, když už neexistuje potřeba být v matčině lůně, dítě opustí tělo a pupečníková šňůra je odpojena. Já říkám, že jsem byl již mimo matčino tělo. Ale když to skenuji uvnitř, z duchovního prožitku, nemám žádné ověření toho, jestli moje tělo bylo již mimo tělo mé matky, nebo ještě ne, když jsem do něj vstoupil. Jen jsem cítil, že potřeba být v matčině lůně neexistovala. Bylo to v tu chvíli, kdy světlo narazilo na pupečníkovou šňůru mé matky a přijalo toto tělo. Od toho okamžiku vím, že mám toto tělo, které vzniklo z toho světla, z toho intenzivního světla. Kdybych ho měl popsat, možná bych řekl, že to byla světelná koule nebo něco takového. Kdykoli usínám, padám jen do ní. Kdykoli vstoupím do samadhi, padám do ní. To je celé. Všechny další povrchní věci, které se dějí, jako jagrat (stav bdění), swapna (stav snění) a sushupti (stav hlubokého spánku), jsou jen povrchní. To je důvod, proč všechny tři v tomto těle nic nemění.
V obrázcích níže můžete vidět svaté chrámové město Tiruvannamalai, rodné místo Jeho Božské Svatosti v Jižní Indii, státě Tamil Nadu. Město je na úpatí svaté hory Arunachala, která je vtělením Paramashivy, původního hinduistického božství. – Jeho Božská Svatost Bhagavan Sri Nithyananda Paramashivam
Překlad v AJ
THE MOMENT OF HIS ASSUMING HUMAN FORM ON PLANET EARTH – DESCRIBED IN HIS OWN WORDS
„First, there was a vision. It was like I had slept and woken up. This birth is actually like you slept and woke up! First, I could see a world where darkness covered darkness. Then I saw in South India, Arunachala, and the light on top of it. The next thing, the third thing… I took the body! The reflection on planet Earth happened! Understand deeply: there was no pain or suffering or loss of memory. You all cannot recall the scene of your taking birth. There is no memory there. The moment you enter the mother’s womb, the past memories get disconnected. For Me, that does not happen. When you wake up from sleep, are the dreams disconnected, or are the previous day’s happenings disconnected? No! In the same way, without loss of memory, and without going to the coma stage, it happens with full awareness. With that awareness, first let me tell you what exactly happened. After that I will tell you the interpretation, the significance. Understand: I saw three slides. The first slide: a world where darkness covered darkness; I saw the Cosmos. The second slide: Tiruvannamalai mountain and the light; I saw it at 11.45 p.m. At that moment itself, I took the body, but for the delivery to happen, and for My mother to see Me, it took till 12.32 p.m. It has taken one kshana – around 45 minutes. It means that the mind was so peaceful, that one kshana was 45 minutes; it was peaceful without the next thought coming in. I saw very clearly that in all the three states – waking state, dream or sleep, it was like as if I was in the normal, awake state, and I entered the body just sitting in that state! This is fundamentally My birth. What you need to understand deeply about birth is, if you are without samskaras (engraved memories), if your nadi (energy channels) or kshana is broad, you can be born in a very simple, easy way, with awareness. This is what they call conscious birth. Next, I saw very clearly, suddenly a light ball, whatever I feel as ‘Me’, landed into My mother’s umbilical cord. When I landed, when that light ball landed, already My body was out of My mother’s womb. Maybe I can put it in this way: the umbilical cord had stretched to the extent that the necessity to be in the mother’s womb was no more. I do not know whether I was physically out or not; the umbilical cord had become so stiff that the necessity to be in My mother’s womb was not there anymore. So I remember very clearly, I landed only on the umbilical cord; then I just saw that I had a body, and immediately I had the vision of Arunachala! That is all that exactly happened. I don’t know exactly when My physical eyes opened, or when I physically happened on the planet Earth… meaning, the physical identification of the exact physical time, chronological time, I am not able to scan… because, as per the medical understanding, when there is no more necessity to be in the mother’s womb, the child comes out of the body and the umbilical cord is disconnected. I am saying that I was already out of My mother’s womb. But when I scan inside, from the spiritual experience I don’t have any verification about whether My body was already out of My mother’s womb or not, when I landed. I only felt that the necessity to be in My mother’s womb was not there. It was at that moment, that light just hit My mother’s umbilical cord and assumed this body. From that moment, I know this body is there, which happened out of that light, that intense light. If I describe it, maybe I can say it was a light ball or something like that. Whenever I fall asleep, I fall into that only. Whenever I fall into samadhi, I fall into that, that’s all. All other superficial things that happen, like jagrat (waking state), swapna (dream state), and sushupti (deep sleep state) are only superficial. That is why all those three do not make any difference in this body. In the below pictures, one can see the sacred temple town of Tiruvannamalai, birthplace of His Divine Holiness in South India, State of Tamilnadu. The town is at the foothill of the sacred Arunachala Hill, which is an embodiment of Paramasiva, the primordial Hindu Divinity.“ – His Divine Holiness Bhagavan Sri Nithyananda Paramashivam
Ze zdroje Autobiography of The Avatar (klikněte na odkaz)
(
